Brašna na střelivo k sovětské protitankové pušce PTRD-41

Protitanková puška PTRD byla navržena konstruktérem Děgťarjevem v roce 1932. Zbraň využívala nově vyvinutý náboj ráže 14,5 mm s ocelovým jádrem, který dokázal probít 25 mm pancíř na vzdálenost 500 metrů. Od roku 1941 byl zaveden náboj s wolframovým jádrem, který dosahoval vyšší rychlosti a měl lepší průbojnost. Uvádí se, že na vzdálenost 300 metrů dokázal prorazit 40 mm silný pancíř, pokud projektil dopadl kolmo na objekt. Protitanková puška PTRD byla s úspěchem používána proti německé technice, která měla slabší pancéřování (obrněná vozidla, tanky starší generace). Proti novějším německým tankům však byly v čelním boji neúčinné, proto bylo střelcům doporučováno, aby stříleli do pásů nebo z boku či zezadu pod věž, do prostoru motoru a palivových nádrží, na hnací kola, zaměřovače či periskopy.

Protitanková puška PTRD byla jednoranná, což bylo oproti protitankové pušce typu PTRS její jedinou nevýhodou. Typ PTRD byl spolehlivější, jednodušší, méně náročný na údržbu.

Zdroj: Wikipedia